Zlaté Hory, město v okrese Jeseník s 3.700 obyvateli, v posledních letech ožívá turistickým ruchem. Najdete zde také známé „Sanatorium EDEL“, kde se léčí děti ve věku 2 – 18 let i pomocí unikátní speleoterapie ve staré, již uzavřené štole. Navíc ve Zlatých Horách už pět let DIAMO s.p. provádí rozsáhlý průzkum bývalého zlatonosného ložiska. Poslední výpočty uvádějí, že se v lokalitě nachází 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25.000 tun zinku, 5.600 tun mědi a 1.600 tun olova, toto jsou údaje zveřejněné DIAMEM, které má v plánu si prodloužit průzkumné práce o další tři roky.
Společně jsme se vypravili do Zlatých Hor 1. října 2025 ve složení B. Bernardová (předsedkyně Šumavy nad zlato, z.s. a místopředsedkyně Čech nad zlato), Ing. O. Slováček (jednatel Šumavy nad zlato, z.s.) a Bc. Markéta Balková (starostka obce Hvožďany a místopředsedkyně Čech nad zlato), kde se konalo veřejné setkání zástupců s.p. DIAMO s občany města. DIAMO zde provádí geologický průzkum a inventuru zásob zmíněných nerostů. O samotné těžbě se bude moci rozhodovat teprve po dokončení průzkumu, zpracování studie proveditelnosti a vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Finální slovo bude mít vláda, přičemž těžit bude subjekt, který vzejde z výběrového řízení s nejvýhodnější nabídkou (DIAMO se soutěže neúčastní). Zástupci DIAMA během setkání opakovaně zdůrazňovali, že na prvním místě je vždy prostředí, ve kterém žijeme. Zodpověděli nám také otázku zpracování rozemleté horniny „ekologickým“ glycinem s tím, že v samém závěru zpracování se stejně musí použít kyanid, aby se zlato vyloužilo. Na detailní dotaz ohledně zahřátí meziproduktu na 60 ˇC odpovídali už vyhýbavě a ne zrovna s nadšením. To se týkalo i dalších otázek z publika o mezideponii, úložišti, ochraně podzemních vod, apod. Celé setkání tak nabídlo nejen množství informací, ale i řadu momentů, které v přítomných zanechaly více otazníků než uklidnění.
Zastupitelé města Zlaté Hory na svém zářijovém jednání případnou těžbu zlata odmítli, neboť v něm nevidí žádná pozitiva pro město. Naopak by mohla zásadně narušit jeho rozvoj i kvalitu života místních obyvatel. A to je pro každého z nás důležité poselství: pokud chceme uchovat místa, kde žijeme, zdravá, bezpečná a bez rizik, která s těžbou vždy nevyhnutelně přicházejí, musíme situaci brát naprosto vážně.
Do Zlatých Hor jsme se vrátily, B. Bernardová a Bc. M. Balková, ještě 5. a 6. listopadu 2025 na „Sympozium Zlaté Hory 2025“, které opět pořádal státní podnik DIAMO. V roce 2023 bylo stanoveno 33 kritických surovin EU, mezi kterými je i arsen a wolfram, které se ve významném množství nacházejí také v Kašperských Horách. Přítomní se dozvěděli, byť jsou Zlaté Hory od nás vzdálené téměř 400 km, že dalším perspektivním ložiskem jsou právě Kašperské Hory s rudami wolframu a doprovodným zlatem. O velkém množství jedovatého arsenu, který se u nás přirozeně vyskytuje spolu se zlatonosnými rudami, se však nehovořilo vůbec.
Na sympoziu také zazněly informace o tom, že všechny doly jsou oživené mikroorganismy, že vytěžené prostory si příroda rychle bere zpátky, že je dokonce možná i biologická těžba, která se týká hlavně mědi, zlata a uranu. Jenže i taky padlo přiznání, že její podíl není velký, protože „bio“ není vždy ekonomické a ekologické. Každý těžař ale chce hlavně zisk, což samo o sobě ukazuje, jaké priority by v případě těžby hrály hlavní roli.
Co z toho plyne? DIAMO, s.p., má zadaný úkol provádět průzkum ložisek ve Zlatých Horách a jsou za to odměněni. Na všech setkáních s jejich zástupci jsme jasně cítili, že platí známé rčení – když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… Konečné rozhodnutí o využití nalezených surovin bude na vládě, ale neméně důležitý bude i postoj veřejnosti, tím i každého z nás. A právě tady je zásadní riziko. Lze se domnívat, že případná těžba ve Zlatých Horách je taková přípravná fáze, po které bude následovat zvýšené úsilí o totéž i u nás. Tentokrát navíc nejde jenom o zájmy těžařů, dodatečný tlak vytváří i Evropská unie, která se snaží zajistit zdroje kritických surovin. Připomínáme, že u nás je v sázce cca 120 tun zlata, desítky tisíc tun wolframu a zhruba pět tisíc tun arsenu, který po rozdrcení horniny na tzv. pudr by určitě životnímu prostředí neprospěl. Tento jemný jedovatý prach by se dostal do vody, do ovzduší, do půdy. Jedovatý prach by nešel vrátit zpět.
Je proto zcela zásadní bránit se už ve fázi žádostí o stanovení průzkumného území. Jakmile jednou průzkum začne, cesta k těžbě bývá bohužel mnohem kratší, než by se zdálo.
Držme palce Zlatým Horám, a stejně tak i nám všem. Teď se rozhoduje o budoucnosti našich domovů.
Bohuslava Bernardová
